Biorezonanční metoda BICOM: Stručný popis

Biorezonanční metoda BICOM je metoda zkušenostní medicíny. Pochází z regulační a informační medicíny, opírá se o desítky let zkušeností a používá se jako doplněk klasické medicíny.

Nyní je dobře známo, že život je možný pouze tehdy, jsou-li splněny tři podmínky: Hmota, energie a informace. Informace není ani energie, ani hmota, je nehmotná a srovnatelná s významem zprávy od vysílajícího do přijímajícího systému. Aspekty informace, energie a hmoty nacházíme i v tradiční, konvenční medicíně, a to jak v diagnostice, tak v terapii. Každý lék je také nositelem informace.

Kromě elektrických procesů v receptorových proteinech a biomembránách obecně hrají roli v buněčné komunikaci a přenosu informací také elektromagnetické interakce prostřednictvím světla (biofotony). Specifické vzory elektromagnetických vln fungují jako nosiče informací. Tyto vlnové vzory mohou být modulovány přístrojem BICOM, aby se odstranily rušivé nebo zatěžující informace v organismu. Cílem je obnovit volný tok léčivých informací (buněčná komunikace) a tím podpořit seberegulaci organismu a samoléčebné síly. K terapii lze použít individuální informace specifické pro pacienta nebo informace z nativních látek, digitalizovaných substancí nebo informace uložené na paměťových médiích.

Jako vysvětlení vlivu biorezonance slouží model založený na třech úrovních: materiální úroveň, nehmotná energetická úroveň a nehmotná informační úroveň. Biorezonanční metoda BICOM však pracuje především na nehmotné informační úrovni. Jelikož jsou všechny úrovně vzájemně propojeny, může docházet i k projevům na energetickou a hmotnou úroveň. Individuální reakce příslušného organismu závisí na aktuální kondici a schopnosti regulace, přičemž cílem je vždy homeostáza, obnova zdravotního stavu.

Nesrovnalosti vůči nálezům konvenční medicíny vyplývají z různých úhlů pohledu. Zatímco zaměření biorezonance BICOM je založeno na informacích a kvantově fyzikálních principech (dualita vlny a částic), přístup konvenční medicíny je stále založen na starém mechanicko-deterministickém pohledu na svět (Newton).

Na rozdíl od jiných „frekvenčních terapií“ je biorezonance BICOM metodou, která je vysoce individuální a dokonale přizpůsobená potřebám pacienta díky využití vlastních informací pacienta a možnosti testování specifických vlnových vzorů pro rezonanci.

Podrobný popis biorezonanční metody BICOM

Biofyzikální základy

Veškerý život vděčí za svou existenci svému metabolismu. Kombinuje tři složky:

• Potřebné látky (hmota)
• Energie potřebná pro jejich přeměnu
• Na cíl orientované, povzbuzující informace (co, kde, kdy se musí stát)

Již v roce 1948 jeden z nejvýznamnějších matematiků 20. století formuloval: „Informace jsou informace, ani hmota, ani energie. Žádný materialismus, který to nepřipouští, nemůže v současnosti přežít“ (Norbert Wiener). Tento nehmotný aspekt je srovnatelný s důležitostí zpráv, které jsou sdělovány mezi interagujícími systémy.

Elektromagnetické interakce, zejména ve spektrální oblasti viditelného a infračerveného světla (380-790 THz), poskytují energetický nosič pro komunikaci živých systémů. V této oblasti světlo interaguje s valenčními elektrony a vibracemi molekulárních struktur organismu. Složitost těchto interakcí vede ke specifickým vzorům vlnových polí. Nehmotný význam energetických interakcí je v těchto interferenčních strukturách fyzicky zakódován. Jak je dobře známo z holografie, rozhodující jsou fázové vztahy příslušných koherentních vln. Nemateriální charakter takových fázových vln prokázal již v roce 1924 L. de Broglie.

Prostorové struktury nativních proteinů jsou zásadní pro dekódování sdělované informace. S identickou chemickou konstitucí mohou proteiny tvořit nespočet různých konformací, na kterých závisí jejich biologický účinek. Která z nich je v daném případě realizována, závisí na čtyřech slabých nekovalentních interakcích. Nejsilnější z nich jsou vodíkové vazby. Například interagují s elektrickými dipóly peptidových vazeb uvnitř šroubovicových proteinů, čímž se celá šroubovice stává dipólem. Dipól oscilující při 37°C je vysílací/přijímací anténou pro elektromagnetickou komunikaci biomolekul. Jejich silně na směru závislé vazby přijímají směrovou informaci ze spinů jejich světelných kvant (fotonů).

V souvislosti s biorezonancí BICOM pro to používáme termín „biofotony“, které experimentálně prokázal prof. Popp. Šroubovitá dipólová struktura DNA je buněčným centrem pro zpracování informací přenášených biofotony. Jako světelná kvanta mají vlnově-částicovou dualitu s kvantově specifickými spiny. Tento dualismus vyjadřuje, že objekty kvantové fyziky mají jak aspekt hmotných částic, tak nehmotný vlnový aspekt. Není zde žádné „buď anebo“, ale pouze „jak..., tak“. Jaká vlastnost je vnímána závisí na volbě metody pozorovatele.

V BICOM biorezonanci se zaměřujeme na výměnu informací. Každý léčebný účinek se skládá z několika složek: Může se skládat z hmotných a/nebo energetických složek, ale vždy obsahuje nehmotné informace. Bez ohledu na to, zda podáváme pilulku nebo zavádíme akupunkturní jehlu, obojí kromě materiální a energetické složky vždy obsahuje informace, které interagují s organismem.

K vysvětlení biorezonance BICOM se používá model z různých úrovní. Nehmotnou informační úroveň odlišujeme od energetické úrovně a hmotné úrovně. Biorezonanční metoda BICOM (BRM) má dopad na všechny tři úrovně, primárně však pracujeme na úrovni nehmotné informace.

Organismus je obklopen elektromagnetickým vlnovým polem, ve kterém je zakódována informace interferenčního pole komunikace organismu. Tyto informace jsou zpracovávány pomocí specifických metod a využívány diagnosticky (EKG, EEG, EMG, MRT atd.). Při biorezonanci jsou tyto informace elektronicky modulovány pomocí přístroje BICOM a odesílány zpět do organismu. Tímto způsobem lze odstranit blokády nebo zatěžující poruchy informačního toku v organismu. Prostřednictvím fázové modulace vln může mít konstruktivní a destruktivní interference harmonizující účinek na regulační tok informací. Tato nehmotná informační úroveň funguje jako „naváděcí prostor“ životních informací, jak jej postuloval Max Born pro kvantová fyzikální vlnová pole.

Na této úrovni probíhají například i homeopatické terapie s vysokými potencemi, které nemohou mít hmotný účinek nad Avogadrovu konstantu (~1023 molekul/mol). Všechny úrovně jsou vzájemně propojeny. To znamená, že pokud působíte na organismus na jedné úrovni, působí to na další dvě úrovně.

Termín „energetická úroveň“ se v kontextu BRM používá pro oblast, ve které probíhají elektromagnetické interakce. Je spojena s materiální úrovní a nehmotnou informační úrovní. Ve zjednodušené podobě se proto používá i pro „energetické testovací postupy“, i když zde je rozhodující informace z testu. Energetické dráhy z tradiční čínské medicíny a ájurvédské medicíny jako meridiány, nádí a čakry se nacházejí na energetické úrovni. Na této úrovni tedy probíhá i mnoho metod z „energetické medicíny“ (např. akupunktura). Pokud je tok energie zablokován, úzké spojení mezi úrovněmi může mít dopad na materiální úroveň a nehmotnou informační úroveň (např. subjektivní citlivost).

„Materiální úroveň“ v BRM zahrnuje hmotný řád fyzického těla, od nejmenších stavebních kamenů buňky až po orgány a orgánové systémy celého organismu, a to jak anatomicky, tak i funkčně (metabolismus, buněčné funkce, homeostáza organismu atd.).

U biorezonanční metody BICOM testujeme pomocí energetických testovacích metod (kineziologie, tenzor, elektroakupunktura) rezonanci mezi vlnovým vzorem, který je aplikován prostřednictvím BICOMu, a vlnovým vzorem pacienta na „energetické úrovni“. Pokud se frekvenční vzorky shodují, dochází k rezonanci. Pro terapeuta BICOM to znamená, že testovaný frekvenční vzorek látky v programovém nastavení přístroje BICOM provedeném v době testu optimálně podporuje samoléčebné schopnosti pacienta.

Homeostáza je stav rovnováhy otevřeného dynamického systému a slouží k autoregulaci. O homeostázu se lidský organismus snaží i samoregulací. BRM slouží jako „pomoc pro svépomoc“ tím, že odstraňuje blokády a podporuje samoregulaci organismu a tím i samoléčebné síly.

Zatěžující informace (např. chemické látky, těžké kovy, zátěže ze životního prostředí, očkování, bakterie, viry, paraziti, plísně atd.) lze eliminovat modulací jejich frekvenčního vzorku, který slouží jako nosič informace. Díky tomu může buněčná komunikace opět volně proudit a organismu jsou opět přístupné informace potřebné pro samoléčení.

Zatěžující informace lze aplikovat do vstupní oblasti přístroje (vstupní pohárek) ve formě sekretů a exkretů pacienta (terapie prostřednictvím pacientovi vlastních informací) a pomocí aplikátorů připojených ke vstupní oblasti přes jednopólový (černý) kabel. Zde jsou pak příchozí informace elektronicky modulovány pomocí různých nastavení (druh terapie, pásmová propust, zesílení, čas atd.) a následně předány pacientovi přes výstupní oblast zařízení (modulační podložka a/nebo aplikátory (elektrody), které jsou propojeny (červeným) kabelem).

Zatěžující informace mohou pocházet i z nativních látek, z ampulí (zátěžových ampulí) nebo digitalizovaných substancí. Je důležité, že biorezonanční metoda BICOM probíhá především na nehmotné informační úrovni. To znamená, že modulace jsou prováděny na frekvenčním vzorku, který nese zatěžující informaci. Pokud modulovaný frekvenční vzorek rezonuje s frekvenčním vzorkem pacienta, lze aplikací terapie eliminovat zatěžující informace a blokády samoléčebných sil. Jak již bylo popsáno, probíhá zde „pomoc pro svépomoc“. Tím, že je komunikace harmonizována a informace pro seberegulaci jsou dostupné, se organismus může uzdravit.

Biorezonanční metoda BICOM však nepracuje pouze na nehmotné informační úrovni. Dokáže odstraňovat blokády i na energetické úrovni (v systému meridiánů nebo systému čaker). Díky tomu mohou být spuštěny biochemické opravné mechanismy (homeostáza, samoléčení) i na materiální úrovni, což může vést ke zlepšení symptomů onemocnění a uzdravení. To znamená, že někdy lze účinky terapie vidět i na materiální úrovni (např. Eliminace toxinů, laboratorní změny atd.), to však závisí na schopnosti regulace a aktuálním stavu organismu. V závislosti na zátěžích a schopnosti regulace bude každý pacient reagovat jinak, aby dosáhl homeostázy nebo autoregulace. Cílem biorezonanční metody BICOM je eliminace zatěžujících informací např. z mikroorganismů, nikoliv nutně materiální eliminace mikroorganismů. Jak se organismus nakonec zreguluje, je na něm samotném. Dochází tedy, jak již bylo řečeno, „k pomoci ke svépomoci“.

S energetickými testovacími metodami se často získávají nálezy, které nelze přímo srovnávat s lékařskými nálezy podle konvenční medicíny. Pokud pomocí energetických testovacích metod terapeut nalezne pacientovu rezonanci na modulovaný frekvenční vzorek zatěžující informace ze zátěžové ampule z KTT (kombinovaná testovací technika), například informaci o patogenu, může to mít různé příčiny:

To se týká nejen zatěžujících informací od patogenů, ale i zatěžujících informací z chemických látek, očkování, těžkých kovů, alergenů atp.

Tento jev také vysvětluje rozpor mezi materiálními nálezy, např. z laboratorních testů v konvenční medicíně a nálezy prostřednictvím biorezonance BICOM, protože ty nejsou uvažovány na materiální úrovni, ale na úrovni nehmotné informace. Jedná se o zcela jiný úhel pohledu. Proto nelze tyto nálezy vzájemně porovnávat. Rozhodujícím faktorem pro úspěch biorezonanční metody BICOM není primárně zlepšení laboratorních hodnot, ale spíše zlepšení klinických příznaků.

Na druhou stranu se také ukazuje, že biorezonanční metoda BICOM, pokud začíná na nehmotné informační úrovni, může, ale nemusí mít dopad na energetickou a materiální úroveň.

Stejně tak při ošetřování zatěžujících informací, např. očkováním, nedochází automaticky k materiální eliminaci složek očkování nebo k zamezení tvorby protilátek, ale pouze k eliminaci rušivých informací.

Při ošetření alergie pomocí BICOMu je frekvenční vzorek informace o alergenu invertován a poté vrácen pacientovi. V případě alergie imunitní systém chybně zareaguje tak, že jako alergen je identifikován neškodný environmentální antigen a v důsledku toho se spustí imunitní reakce. V rámci biorezonanční metody BICOM je zatěžující informace o alergenu eliminována modulací frekvenčního vzorku alergenu (např. invertováním) tak, že je po terapii eliminována jeho chybná interpretace imunitním systémem pacienta a následně se nespustí alergická reakce imunitního systému.

Biorezonanční metoda BICOM může mít samozřejmě i přímý vyrovnávací, harmonizační, podpůrný a stabilizační účinek. I zde lze využít a v přístroji modulovat vlastní frekvenční vzorky pacienta. Harmonizační a stabilizační ampule nebo digitalizované substance však lze použít i ve vstupní oblasti (pohárku) a ve druhém kanálu přístroje (komplexy substancí). Slouží pak přímo k autoregulaci a podporují samoléčebné síly organismu. Optimální nastavení programu (modulace frekvenčního vzorku) lze poté okamžitě znovu zkontrolovat pomocí metod energetického testu.